Jsme organizace, která nese název LADARA – LÁsku DÁvám RÁd .
Naším hlavním cílem
je zamezit předčasnému a zbytečnému umístění seniorů a zdravotně postižených do
ústavní péče. Poskytováním terénní hospicové péče se snažíme umožnit nevyléčitelně
nemocným odchod ze života v domácím prostředí a v rodinném kruhu. Dnešní doba
umožňuje mnoha pacientům léčit se doma, kde se o ně starají kvalifikované
zdravotní sestry.
Jsme společností, která poskytuje služby v domácím
prostředí a to nepřetržitě 24 hodin denně. Poskytujeme služby zdravotní,
rehabilitační a sociální.
Zdravotní služby poskytované společností Pavla Andrejkivová – LADARA s.r.o.:
► ošetřovatelskou zdravotní péči – péči poskytují
registrované zdravotní sestry
► mobilní hospicovou péči – zajišťuje speciálně vyškolený tým
► PÉČI AMBULANTNÍ – v paliativní ambulanci
Fyzioterapie a rehabilitace poskytované společností LADARA-FYZIO s.r.o.:
► fyzioterapii a rehabilitace v domácím prostředí – péči poskytují fyzioterapeuté s
vysokoškolským a dalším prohlubujícím vzděláním
► fyzioterapii a rehabilitace v ambulanci
Sociální služby poskytované domácí péčí LADARA o.p.s.:
► osobní asistence (dle potřeb uživatele)
► pečovatelské služby – 7:00 až 21:00 hodin
► tísňová péče – tísňová péče je poskytována nepřetržitě a je vhodným
doplňkem pečovatelské služby a osobní asistence. Tísňovou péči zabezpečují
zdravotní sestry. Tísňová péče spočívá v pomoci uživatele při
krizových situací.
► 1995 – HOME CARE – domácí zdravotní péče v bytech klientů
► 1995 – zřízení Denního stacionáře pro staré a zdravotně postižené
► 1997 – Dům pro matku a dítě (Projekt Phare) začíná rekonstrukce – ukončení 1998
► 1997 – Pečovatelská služba (projekt Phare)
► 1999 – pokračování z rozšíření zázemí pro Dům pro matku a dítě (parkoviště, zahradní altán, komunikace, úprava terénu zahrady)
► 1999 – zřízena pobočka České Alzheimerovské společnosti
►2001 – Vybudován (rekonstrukce) Dům na půl cesty
► 2001 – Vybudováno (rekonstrukce) lůžkové zařízení odlehčovací služby
► 2002 – Otevřen humanitární sklad – pomoc oblastem postiženým povodněmi – Praha
► 2002 – Zahájení rekonstrukce Denního stacionáře pro mentálně postiženou mládež – dokončeno 2003
► 2004 – Poradenské středisko pro migranty a uprchlíky
► 2006 – Zahájen provoz rehabilitace v domácím prostředí
► 2007 – Zřízena služba „Osobní asistence „– nové prostory, technické zázemí (nájem)
► 2009 – Vybudována služba „Tísňová péče“
► 2021 – otevření ambulance rehabilitace
Agentura
LADARA se už 20 let stará o umírající
12. března 2014 14:45
KARLOVY VARY Odchod z tohoto světa je nedílnou součástí života. O to, aby byl co
nejdůstojnější, se už dvě desítky let stará agentura domácí zdravotní péče
LADARA Pavly Andrejkivové, a to přímo doma, ve vlastním prostředí.
O smrti nechceme slyšet, ani o ní nepřemýšlíme. Avšak jenom do okamžiku,
než se našich nejbližších začne bezprostředně týkat. Smrt je jediná a
definitivní jistota života.
Období, kdy někdo nám drahý opouští tento svět, je psychicky velice
náročné. A právě v takových chvílích mohou umírajícím i jejich nejbližším
pomoci pracovníci týmu Pavly Andrejkivové.
“Lidé, jejichž nejbližší jsou v takzvaném terminálním stádiu, často
nevědí, jak se zachovat. A nejde jen takříkajíc o laiky. Z vlastní zkušenosti
vím, že se do bezvýchodné situace dostávají i ti, kteří celý život pracovali ve
zdravotnictví,” říká ředitelka agentury.
Služba péče je určena všem, kteří potřebují radu, pomoc a podporu při péči
o terminálně nemocného člena rodiny. LADARA zajistí doma, po dohodě u takového
pacienta a také jeho rodiny podle potřeby přítomnost odborného týmu ve složení
zdravotní sestra, ošetřovatel, sociální pracovník. Zdarma je poskytována
poradna a psychická, sociální a duchovní podpora pro všechny pečující osoby.
Z psychologického hlediska je podle jejích slov nejlepší, když člověk
umírá doma. V prostředí, kde se mu dostane lásky i potřebné péče. Tu jsou
schopné zdravotní sestry agentury poskytnout. “Nejde ale jenom o péči o
samotného umírajícího. Důležitá a nutná je rovněž péče o členy jeho
rodiny,” zdůrazňuje Andrejkivová.
Podle lékařské definice trvá terminální stádium života člověka tři měsíce
až půl roku. “Nikdo ale nedokáže s určitostí říct, kdy nastane. Nikdo neví,
jak se zachová tělo smrtelně nemocného, nikdo nedokáže posoudit, jak se na jeho
stavu odrazí propuštění z nemocnice do domácího prostředí. Když nemají lidé
sílu vyrovnat se s umíráním sami, je vždy lepší obrátit se na odborné
pracovníky,” podotýká ředitelka agentury.
Sestry se stávají téměř členem rodiny.
Zdravotní sestry jsou v daném oboru vyškolené profesionálky. Přesto,
respektive právě proto si vytvářejí ke svým klientům silný vztah. “Vždyť
se stávají de facto členem rodiny. Docházejí podle potřeby jednou, třikrát ale
i víckrát denně. Jejich práce není omezená denní či noční hodinou. Není
výjimkou, že je lidé volají uprostřed noci,” vysvětluje Pavla
Andrejkivová.
I přes profesionalitu se jich ale smrt klienta vždy dotkne. “Smrt
nejbližšího vždy nechá jizvy na duši. Naším cílem je, aby poslední chvíle
umírajícího byly pro něj i pro jeho nejbližší co nejdůstojnější,” uzavírá
ředitelka Pavla Andrejkivová. A spočítat, kolika lidem už její tým takto
pomohl? “Za těch dvacet let je to nemožné,” odpovídá.
Autor: Petr Kozohorský